Jsou situace, v nichž lidé nedokážou vyjít se svými příjmy. Sice si něco vydělají nebo získají nějakým jiným způsobem, jenže toho, co mají z takových příjmů zaplatit, je tolik, že se to prostě nedá zvládnout. A je logické, že když takové platby nepočkají, bere si dotyčný nejednou půjčku, která mu pomůže se s jeho závazky vypořádat. A stejně tak je logické, že když už si člověk půjčuje, usiluje o to, aby si vybral tu z nabízených půjček, která mu bude nejlépe vyhovovat, která bude nejlevnější a nejpříznivějšími podmínkami provázená.
Člověk si tedy půjčí a má za to, že si vybral tu nejlepší půjčku, jaká se jenom dá najít. A možná tomu tak i je. Jenže čas dokáže leccos změnit, a to platí i pro půjčky. Postupem doby se tak může ukázat, že už půjčka, která se takovému dlužníkovi zdála být dokonalá, vlastně dokonalá není. Respektive že jsou tu i výhodnější nabídky, které v době, kdy si jmenovaný půjčku bral, neexistovaly, případně mu nějak unikly.
A tak může onen člověk litovat, že si vybral to, co si vybral, že nevyužil onu lepší nabídku.
Ovšem nejednou se nemusí jenom trpce litovat. Bývá tu totiž i možnost refinancování hypotéky, což znamená, jak už zasvěcení dávno vědí, možnost vyměnit starou a nevýhodnou půjčku za novou a výhodnější.
Prostě se osloví finanční instituce, která onu lepší půjčku nabízí, a dá se tu dohodnout na tom, že si člověk vezme tuto novou, lepší půjčku, s níž tu dosavadní a nevýhodnou předčasně splatí.
A když to vyjde, je stará půjčka minulostí a člověk má místo ní na krku tu novou, která mu poskytuje něco lepšího. Třeba nižší úroky, třeba vyšší půjčenou částku, třeba optimálnější dobu splácení a vhodnější výši splátek.
A je nasnadě, že má-li někdo takovou možnost, měl by určitě refinancovat. Není přece rozumné, aby se člověk trápil s drahou a nevýhodnou půjčkou, když se to dá vyměnit za lepší řešení.