Já si myslím, že počítače a informační technologie jsou tady s námi hlavně pro to, aby nám také hodně usnadňovali život. A to nejenom třeba v tom pracovním životě, ale také v tom soukromém osobním životě. Já si vzpomínám, když jsme jednou s rodiči jeli do Brna, kdy jsme si mohli vybrat, jaký chceme počítač. Byla jsem opravdu z toho nadšená, protože jsem se už konečně těšila. Absolutně nevím, co bych dělala, kdyby třeba rodiče si to po cestě k Brnu rozmysleli a potom by nám nechtěli vůbec nic koupit. Protože naši rodiče byli opravdu takoví hodně nerozhodní, že kolikrát se třeba rozhodovali a měnili názor třeba desetkrát během dne, než něco koupili.
Já sice chápu, že je to drahé a že to není jenom tak levná elektronika, ale my jsme prostě počítač už do rodiny potřebovali. Oba dva s bratrem jsme už chodili na střední školu, chtěli jsme si udělat úspěšně maturitu, ale bez počítače by to rozhodně nešlo. V tomhle mi dáte samozřejmě zapravdu. Proto jsem si řekla, že než ještě půjdu do čtvrtého ročníku střední školy, že si raději absolvuji nějaké intenzivní kurzy počítačů, protože i na střední škole jsem s tím měla veliké problémy.
A to hlavně také kvůli tomu, že naši rodiče nám počítač pořídili až úplně v posledním ročníku. Bratr tedy chodil o ročník pozadu, což ale neměnilo nic na tom, že by se nám opravdu hodil mít doma počítač. Také my jsme museli dělat různé referáty a to tak, že jsme si to potom napsali na papír a potom jsme museli jít do knihovny, kde jsme si to přepsali na počítač a potom už jsme to poslali panu učiteli. Musím říct, že to bylo opravdu obtížné. Sice v té době už byly počítače opravdu tak rozšířené, že jak měl skoro každý doma a hrál také na nich hry, ale my jsme to neměli, protože jsme na to neměli peníze a ještě rodiče spláceli hypotéku. Jde vidět, že informační technologie je pro všechny opravdu hodně důležitá a také už v dnešní době nutná.